foto Pavlína Mařáčková (2019)

Stříbrné Nováčkové v Portugalsku radil i Ullevalseter

TEXT + FOTO Rozhovor se Zuzanou Nováčkovou po prvním závodě ME v enduru 2019.

Zuzana Nováčková zahájila sezónu 2019 životním výsledkem. Z úvodního podniku mistrovství Evropy v enduru, který se o víkendu 6. – 7. dubna konal v portugalském městečku Gois, si přivezla druhé místo. Úspěšně tak vykročila za vylepšením celkové deváté příčky z loňského roku. Před závodem se jí dostalo rad i od zkušeného dakarského závodníka Pala Anderse Ullevalsetera.

Kolik závodů v mistrovství Evropy máš za sebou?

Tohle byl osmý. První závod mistrovství Evropy jsem jela v roce 2013, když se to jelo v Uhlířských Janovicích. Bylo to doma, chtěla jsem to zkusit. Pak jsem měla jezdeckou pauzu a další Evropu jsem jela v roce 2017. Na začátku sezóny jsem měla úraz ramene, takže jsem stihla jen dva závody ke konci, Německo a Slovensko. V roce 2018 už jsem jela celý seriál, což byly čtyři závody, Itálie, Rumunsko, Švédsko a Polsko. V kategorii Woman nás závodilo 29 a já jsem skončila celkově devátá. Letos bych se ráda dostala do první pětky.

V Portugalsku jsi tedy závodila poprvé.

Ano, nikdy dříve jsem tu nebyla. Terény tu jsou dost kamenité, tak jsem si spíš myslela, že mi to moc sedět nebude, ale jak zapršelo, tak trať byla doopravdy moc blátivá. Češi jsou tak nějak bráni, že jim to na blátě jde, netušila jsem ale, že mezi ně patřím i já. Bylo tu dost technických pasáží, veliké sjezdy a výjezdy. Technika mi jde asi více než rychlost.

Vydařila se ti příprava před sezónou?

Přes zimu jsem se hodně věnovala fyzické přípravě cvičením a posilováním. Zima byla bohužel dlouhá a pořádně se nedalo nikde jezdit. Na začátku března jsem byla na týden trénovat v Itálii s trenérem Radkem Tomanem, a myslím si, že mi to dost prospělo.

Jaká byla v Portugalsku konkurence?

Konkurence byla veliká, jako vždy na Evropě. Většinu holek znám již z předchozích ročníků. Spousta z nich jezdí každý rok na šestidenní reprezentovat své země, takže mají plno zkušeností. O mnoho více, než já.

Jelikož pršelo, tak jsem se závodu hodně bála. Den před závodem je možnost vyslat najížděcího jezdce z každé země, aby viděli trat, časy a pak mohli referovat svým jezdcům. Od nás z českého týmu nikdo nejel, ale byl tu Pal Anders Ullevalseter, a který jel za Norsko. Známe se dobře z Africa Eco Race. Po jízdě za mnou přišel a sdělil mi dojmy z tratě. Říkal, že to bude hodně náročné, na trati je dost těžkých výjezdů a sjezdů a časy jsou opravdu našponované, takže je třeba prostě celou dobu jet v kuse a zbytečně nezastavovat. Doslova řekl „just go“. Na jeho slova jsem myslela celý víkend a vyplatilo se.

Pojďme k závodu, nejprve k sobotní etapě.

Již na přejezdu do první časové kontroly byly těžké úseky a moje konkurentky tu měly dost problémů. Já se snažila jet hlavou a hledala jsem stopy. V těžkých pasážích jsem soupeřky dokázala předjet a mohla pokračovat dál. Nasadila jsem tempo a uháněla co nejrychleji to šlo do časové kontroly.

Věděla jsem, že téměř všechny soupeřky jsou za mnou a chytají mnohem větší penalizaci než já. To mě hnalo vpřed. Týmový manažer Mirek Haruda mi hned dal instrukce, ať na měřených testech úplně nezávodím do krve, zbytečně se nevysiluji, že závod bude o přejezdu, tak ať si tam šetřím síly. Takhle to bylo kdysi. Na enduru tolik nerozhodovaly měřené testy, ale přejezdy, které byly náročné. Tato strategie se nám vyplatila a já v sobotu vyhrála s náskokem téměř devíti minut.

Náročná sobota ti sedla, v neděli to ale bylo ještě těžší.

V neděli jsem zase startovala jako sedmá v pořadí, takže mi dalo kus práce, než jsem zase na přejezdu pár konkurentek předjela. Už si na mě dávali pozor a jen tak mě nechtěly pustit. Nakonec se mi tam podařilo probojovat a jezdila jsem jako třetí. Trať byla šílená. Rozbité sjezdy, výjezdy, bláto a měřené testy se stávaly  téměř nesjízdné. Byly tam ohromné koleje a drážky, kde se motorky skoro topily. Do toho pršelo. Už po prvním kole jsem toho měla dost, ale díky Mírovi jsem se zmáčkla a dojela i druhé kolo. Doopravdy jsem si sáhla na dno svých sil, a už jen to, že jsem dojela do cíle, byl neskutečný úspěch. To, že jsem v neděli dojela na třetím místě a celkově to vyšlo na druhé místo za celý víkend, byla akorát taková třešnička na dortu. V neděli závod dokončilo pouze 56 jezdců, jak to bylo obtížné.

Dopadla jsem tak dobře, jelikož jsem byla dobře připravená, myslím si, že velkou roli hrála fyzická příprava, technické zdatnosti a výdrž.

Co tě čeká dál?

V pátek 12. dubna odjíždím do Jinína na první podnik seriálu mezinárodního mistroství České Republiky v endurosprintu. Další sprint se jede 27. a 28. dubna v Dolním Hradišti a pak už máme další Evropu, 18. a 19. května na Slovensku.

Foto: Pavlína Mařáčková, Zuzana Nováčková

Kategorie:

Podobné články

zdroj www.facebook.com/dakar (2019)

První informace k Dakar rally 2020

TEXT Mapa a základní data. ...více

25.04.2019 - 18:04,
foto David Vychopeň (2019)

Jarní cena Brna silničních motocyklů 2019

FOTO Roadracing a sajdkáry v Brně. ...více

19.04.2019 - 14:46,

Dakar setkání 2019 s hvězdným Schlesserem - report

VIDEO Úžasná setkání s dakarskými závodníky a spoustu dramatických momentů přinesla největší evropská dakarská show. Vůni opravdové Afriky poprvé na Autodrom Sosnová přivezl Jean-Louis Schlesser, ředitel Africa Eco Race. ...více

14.04.2019 - 16:37,
foto Alessio Corradini (2018)

Morocco Desert Challenge 2019: 66 motocyklů a čtyři quody

TEXT Na startu se objeví dva české týmy. ...více

10.04.2019 - 01:30,
foto Filip Hlavsa (2019)

Mogul Dakar setkání 2019 - Filip Hlavsa

FOTO Fanouškovská galerie z Dakar setkání 2019. ...více

08.04.2019 - 14:15,

Přidat komentář

CAPTCHA
Tato otázka slouží jako ochrana proti SPAMU a robotům.
Vyplňte prosím prázné pole.